POTRAVNÍ NÁROKY KAPRA

 
 
Potravní nároky kapra obecného
(Cyprinus carpio) aneb jak se žíví kapr

 
Kapr je naší tradiční a také jednou z nejčastěji lovených ryb. Není snad Čecha, natož rybáře který by kapra neznal.
V posledních několika letech se lov kapitálních kaprů stal doslova boomem.
Kaprařského vybavení jsou plné obchody a v regálech se těsná nepřeberné množství pytlíků s barevnými kuličkami všech průměrů.
Kaprařina je prostě hlavně o lovu na boilies. O boiliesu toho, ale bylo napsáno už spousty a proto se zde tomuto tématu nebudu hlouběji věnovat.
A´t už požíváte sebelepší boilies od českého či zahraničního výrobce, či si kuličky raději s láskou rolujete doma, jsou v roce období, kdy vaše nástrahy kapři doslova ignorují a hlásič nepípne ani když ho na kolenou prosíte.
Pod vodou se cosi děje, ale mi nevíme co a právě to ,,cosi" je to, čemu bych se v tomto seriále chtěl věnovat. Jsou to potravní nároky kapra, které se po dobu celého roku stále mění.
 
V prvním díle bych se chtěl zaměřit na podněty příjmu potravy a na stavbu trávicího traktu kapra. Můžete si říct, že nějaké rybí pajšly nemají s braním ryb vůbec co dělat, ale opak je pravdou.
Stavba trávicího ústrojí jednotlivých druhů ryb, se vyvíjela po generace, podle toho, jaká potrava se v přirozeném prostředí ryb nacházela a proto s braním ryb úzce souvisí.
Doufám tedy, že tento článek pro vás nebude jen nudnou kapitolkou z anatomie, ale že při něm také dozvíte něco, co jste nevěděli a co z vás udělá rybáře zas o kus mazanějšího. Samotnému příjmu potravy ale předchází její lokalizace. Kapr tedy potravu musí nejdříve najít. K tomu mu velice dobře slouží čich, který má kapr mnohem vyvinutější než, například my lidé.
Bez čichu by v některých znečištěných lokalitách, nebyl schopen potravu vůbec najít a byl by tak odsouzen k záhubě.
Ryby mají čichový orgán dokonce tak citlivý, že dokáží vnímat i jednotlivé aminokyseliny unášené proudem.
Pokud zvolíme vhodné krmení a trefíme se tak kaprům do noty, jsou schopni zachytit pach krmení na stovky metrů a při dobrých podmínkách i na kilometry daleko (samozřejmě po proudu).
Jednotlivé potravní signály kapr nasává do čichových jamek a pluje do míst, kde se tyto potravní signály zintenzivňují. Takto je schopen vyhledat s naprostou přesností lokalitu s potravou.
Jednotlivá sousta hledá pomocí čtyřech hmatových vousů umístěných v koutcích tlamy. K tomu aby mohl potravu přijmout se musí postavit hlavou šikmo dolů.
Této polohy dosáhne pomocí dvoukomorového plynového měchýře. Komory jsou mezi sebou propojené a přepouštěním vzduchu, tak dosáhne buď nadlehčení hlavy a nebo ocasu a zaujmutí polohy, jež zrovna potřebuje.
Objem vzduchu v měchýři kapr může regulovat, což mu umožňuje překonávat značné změny hloubek a není pro něj problém pohybovat se i v hlubinách dosahujících 50 metrů.
 
kapr pitva
 

Pokud tedy kapr potravu najde a chce ji přijmout nasává ji do ústní dutiny. Společně s potravou nasává i různé nečistoty, písek, klacíky atd., které potom vypouští žaberními štěrbinami ven. 
Kapří žábry se skládají ze čtyřech párů žaberních oblouků a krom dýchání slouží i k filtraci drobné potravy.
Pátý žaberní oblouk se ve vývoji kaprovitých ryb přeměnil na požerákové zuby, díky nimž je kapr schopen drtit i opravdu tvrdou potravu.
Literatura uvádí, že velcí kapři jsou schopni vyvinout pomocí požerákových zubů sílu až sedmkrát větší než člověk.
Zde bych se chtěl pozastavit a uvést příklad z praxe.
Již několikrát jsem byl svědkem, kdy u velké staré ryby došlo k úplnému opotřebení těchto zubů a ta pak prakticky nebyla schopna přijímat přírodní potravu (škeble, šneky, semena)
a nebo ji přijmula, ale pak prošla naprosto nevyužitá trávicím traktem. Takto handicapovaný kapr je pak odkázán pouze na příjem rybářských návnad a nástrah,
často se loví, je hodně stresován a jeho hmotnost se začíná snižovat. Pokud takováto ryba v revíru vůbec zůstane a nikdo ji neodnese, většinou po několika měsících, maximálně jednom až dvou letech uhyne na celkové vyčerpání.
 

tycinky
 
Velikost potravy, kterou je kapr schopen přijmout neurčuje průměr tlamy, ale mezera mezi požerákovými zuby a patrovou ploténkou o kterou potravu drtí a také průměr hltanu. 
Je sice pěkné, že 50 cm kapřík nasaje 30 mm kuličku a skončí vám, tak na háčku, ale věřte že pokud by pod háčkem nebyla, opět by ji vyplivnul a začal by si hledat sousto méně objemné.
Pokud proto chcete, aby ve vodě něco zbylo i pro větší kapry, je dobré do krmné dávky přidat vždy pár opravdu velkých kuliček.
Vysušením boilies sice docílíte větší selektivnosti proti bílé rybě, ale pokud vám do krmného místa najedou byť jen násadoví kapříci, většinu vašich drahocenných návnad za chvilku sprovodí ze světa jedním kousnutím.
 
 
kostra

Další součástí trávicího ustrojí kapra je hltan, který postupně přechází v jícen. V jícnu je produkován hlen usnadňující průchod potravy traktem.
Odtud přijatá potravu pokračuje rovnou do střev, protože kaprovité ryby nemají žaludek, ale pouze žaludeční rozšířeninu.
Ve střevech dochází k absorbci živin a nevyužité zbytky potravy jsou postupně posouvány až k řitnímu otvoru, kde dochází k jejich vyloučení z těla.
Ostatní orgány trávicí a vylučovací soustavy (játra, slinivka a ledviny) fungují na podobných principech jako u savců.
Vzhledem k tomu, že ryby jsou studenomilné organismy a až na výjimky nedokáží zvyšovat svoji teplotu, rychlost jejich trávení je zcela závislá na teplotě vody.
Krom toho, k tomu aby mohly trávit potravu potřebují i dostatek kyslíku rozpuštěného ve vodě.
Z toho lze odvodit kdy a za jakých podmínek budou kapři aktivní.
Nelze, ale stanovit při jakých teplotách vody ryby potravu přijímat budou a kdy ne, protože rybí aktivita je závislá i na spoustě jiných věcí,
jako je výskyt přirozené potravy, síla slunečního svitu, směr a síla větru, denní doba, aktuální průtok, fáze měsíce, blížící se doba výtěru, přítomnost úkrytů, čistota vody atd.
Spojit všechny tyto indicie nebývá lehké a často i maličkost rozhoduje jestli se z naší vycházky k vodě stane debakl a nebo výprava snů.
 
 
 
V příštím článku si povíme něco o rybích smyslech a o tom, jak se u vody chovat, aby nás kapři na břehu neodhalili.